chudobova
Ověření žena - 62 let, Česká republika
Blog 3
Vítám všechny, kdo přicházejí s dobrými úmysly
-
Verše mého dobrého kamaráda
Na začátek. Mám velmi dobrého kamaráda, známe se již tolik let, že se již ani nepamatuji kolik. Je to skvělý kluk, o dva roky mladší než já ,muzikant , textař a básník amatér. Marně se léta pokouší, aby mu něco bylo uveřejněno, ale zatím vcelku ne moc úspěšně, a to mě dost mrzí. Protože já jsem vržená zcela jiným směrem, spíše k práci výtvarné a verše mi prostě nejdou a nejdou, uveřejním zde na svém blogu jeho malou básnickou sbírku, kterou mi poslal. Na úvod věnoval jednu básničku mně a to mě těší a hřeje u srdce. A k tomu vlastně vereše mají být, ne?
JIŘINĚ (2008)
Na první pohled Jiřinko
Jsi plná zralé krásy,
Tak pousměj se malinko,
A rozhoď světlé vlasy
Přestaň už se trápit světem,
Stejně lepší nebude,
Buď i nadále krásným květem
A nenič se Osudem
I když jsi všechny lásky odehnala
A jen zvířátka miluješ,
A lidstvo jsi téměř odepsala,
V samotě si libuješ,
Symfonii citu,touhy,něhy
V sobě přesto nosíš,dávno vím.
Tvá řeka lásky nemá břehy,
Já nikomu to nepovím
Škoda,že jsem v mládí propil
Příležitost znát tě blíž ,
Dnes by možná život nebyl
Pro nás oba temný kříž
Tak to je malé vyznání mého kamaráda Pavla a teď alespoň část sbírky veršů Věčný outsider::
Dívám se do nebe.
Jak se dívám kolem sebe
Svět se mi zdá být růžový
Nad hlavou mám modrý nebe,
Proč to tak je, kdo to ví?
Dívky sluncem přioděné
Procházejí se po pláži
Snad i stromy jsou dnes navoněné
Jak polibek na tváři.
Rád se do nebe dívám
Slunci a rackům mávám
Závrať až z toho mívám
Jak si tak s osudem hrávám…
Paleta
Namaluju pro Tebe
diamanty na Nebe
pro Tebe, když horká je Tvá dlaň
teplem touhy.
Namaluju motýla
lehoučkého jak víla
pro Tebe, teď staň se co se staň
na čas dlouhý.
Paletou všech barev,všech odstínů
způsobím, že kvete zlatý déšť.
Paletou vykreslím svět ze stínů,
nepřestane nikdy touha kvést.
Namaluju takovou
krajinu pohádkovou,
takovou, kde nikdo neumí lhát
ani zívat.
Namaluju potřetí
Lásku, co snad přiletí,
Takovou, jíž svedl bych milovat,
o ní zpívat…
Tajemství
Co čteš v očích mých
A co já čtu v Tvých?
Tajemství, jež tíží duši.
Nevím docela
Co to s námi udělá,
Vím jen to, že Ti to sluší…
Dám Ti klíček houslový,
Ten nic nepoví, lásko má.
Proč se tvoje řasy chví, chceš moje tajemství?
Je přec i Tvoje, krásko má!
Dám Ti snad měsíční svit
A noční řeky třpyt, lásko má,
Teď víš moje tajemství
A já zas vím to tvý:
Jsi krásná, tajná láska má…
Noc je dospělá,
Má duše nesmělá
Tajemství už dávno nemá.
Už vím docela
Co to s námi udělá….
Pohádka na dobrou noc.
Noc svůj černý samet
Na Zem rozloží.
Dříve, nežli půjdeš spát
Ti bajku k nohám položí
O tom, jak oblaka jdou
Cestou času stále dál,
O princezně krásné,
Jíž princ svou lásku dal…
Do polštáře se Ti
Sladký sen položí
Krásný oči přikryje Ti
Královský komoří
Ať se Ti dnes v noci zdá
Že tou princeznou jsi Ty.
Princ Ti přijde hladit líc,
Má meč zlatem obitý…
Pod kobercem z hvězd
Váš dům tiše spí
A v něm děvče krásný
O svém princi sní…
Zůstaň.
Zůstaň,
Na louce už voní první jarní kvítí.
Zůstaň.
Na zelenou trávu zlatý slunce svítí,
Světlo ranní
Vítej lásku mou!
Zůstaň
Slunce hezky pálí, obarví Ti kůži.
Zůstaň
Postavím Ti zámek, plný rudých růží.
Světlo ranní
Vítej lásku mou.
Zůstaň
Přinesu Ti štěstí, plnou náruč písní.
Zůstaň
Vykouzlím Ti lék proti tísni.
Světlo ranní
Vítej lásku mou…
Vinárna nad řekou.
Dneska večer zase navštívím vinárnu nad řekou
Tam kde jsem před lety poznal tu holku prostořekou,
Zas si dám vídeňskou roštěnou a rudý víno k ní,
Znova ve vzpomínkách budu čekat, než se rozední
Na tu dlouhovlasou holku,kterou líbal jsem a hladil
Tisíckrát
Prožili jsme ve dvou čtyři léta krásných dní
Dny i noci spolu, o tom mnozí jenom sní
Večer chodili jsme spolu do vinárny nad řekou,
Všichni kluci záviděli mi holku prostořekou,
Tu dlouhovlasou holku, kterou líbal jsem a hladil
Tisíckrát.
Nic na světě asi nikdy věčně nebylo,
Ani její srdce stále pro mě nebilo.
Jednou poslala mi dopis do vinárny nad řekou
Tak teď vzpomínám tu na tu svoji lásku velikou
Na dlouhovlasou holku, kterou líbal jsem a hladil
Tisíckrát
Tenkrát milý oči slibovaly ráj,
A já šel bych s ní snad i na světa kraj….
Čeho se bojíš?
Co tam tak stojíš,
Čeho se bojíš?
Řekni jí, že chceš
Bílou plachetnicí plout
Ve slabém vánku
Plout do červánků.
Řekni jí, že chceš
Celý vesmír,
Vážně vesmír obeplout.
Chceš stát s ní nad městem,
Objímat se na terase z hvězd.
Chceš jí celé nebe snést
V tušení slasti teskné…
Jen si nezoufej!
Život je zlej, slyšel jsem ráno,
Že pes je prej na poutníky.
Že prej to máme spočítáno
A že jsme jeho patníky.
Ale jen se trochu rozhlédni,
Svět je plnej krás,
Tak si nezoufej!
Že lidi hrabou, lžou a kradou,
Slušnýho maj za hlupáka,
Že rozum nazývají zradou,
Proto mě nic už neláká.
Jen jinak na svět pohlédni,
Znova zas a zas,
Jen si nezoufej,
Jen si nezoufej!
Pojďme si dobře žít,
Nehádejme se,
Pojďme všichni dohromady, potom bude na světě ráj!
Noční hvězdy
Loudám se v noci ztichlou ulicí,
Už zmizel shon,ruch,auta hlučící,
ze zahrad jenom tiše voní Máj,
Vzduch pulzuje jarem, snít venku je ráj.
Ztichly nehybné lampy čtvrti vilový
Ztichly stíny, ztichlo stromoví.
Jen z okna kdesi v dáli zvoní telefon
Večerní klid zdůrazní ten vzdálený tón.
Rosa v trávě louky chladí do nohou,
Brouzdám se s těmi, kteří dnes spát nemohou,
Ptám se noci, proč s Ní si mohu hrát,
Ale ta jen mlčí, proto ji mám rád.
Když pak zvony půlnoční hlásí nový den
Snad cítím se být zbytečný, snad všechno je jen sen.
Až do rána chci nocí, která není zlá
Toulat se pod hvězdami, kterými dnes plá….
Naděje
Když naději mám,
Že se ke mně vrátí,
Hned cítím se líp.
Až se jí dočkám
Samota se ztratí
Pak budem si žít
Sám očarován
Pod známou stráň
Vracím se k ní
Rád sedám tu sám
Zatím jen sám
O lásce sním…
Červená křída
Bílou nití
Šiju si lásku
Černou tmou
Jdu ke světlu blíž.
Na zídku píšu
Křídou červenou
Že dostat se k tobě
Mi jde tíž a tíž….
Červenou křídou
Dvě srdce kreslím
Modrou s bílou
Maluju šíp.
Ten šíp mě vede
Až tam,kam nesmím
K jablku z ráje
Až tam,kde je líp…
Tvou vášeň slepou
Tvou vášeň slepou a trápení
Tvou vášeň slepou a sladký mámení
Oči tvý něžný, jež neuměly lhát
Tvou vášeň slepou já míval rád.
Já plížíval se nocí temnou
Se svou touhou neposednou
A vracel se až k ránu za úsvitu
Když slunce chtělo vládnout světu
Nechtělas pustit mě dříve
Byly to ty nejhezčí chvíle
Noci s Tebou byly tak krátký
Tvý rty byly vlhký a sladký
Tvou vášeň slepou jsem dříve znal,
Tvou náruč měkkou jsem kdysi miloval,
Tvou vášeň slepou-co dnes bych za ni dal!
Za náruč měkkou za svítání….
Když cítím
Když cítím, jak mi padá stesk na tvář
Už vím, že dál o mě nestojí.
Když slyším, jak dopadá déšť na pláž
Vím, že už se o mě nebojí
Když prší, déšť padá
Nic nevadí,
Já hledám v zahradách
Dívku, o jaké se vypráví
V básních…
Když v sobě podivný NIC mám a spím
Vidím bytost, o kterou bych stál.
Jen když se ráno probudím, když bdím
Dívka ze snu odchází mi v dál.
Když cítím, déšť padá
Jak žiju sám,
Dál hledám v zahradách
Sám hledám lásku,
O jaké se vypráví
V básních….
Pavlovy verše si na nic nehrají, nejsou ani určeny pro nabubřelé kritiky, ale jsou blízké a srozumitelné všem. Tak to cítím já a vše ostatní nechávám na vás.
. -
No a co dál?
Tak jsem napsala do blogu pár řádků, ale co dál? Babo raď!!
-
Moji drazí
Jsem zde, abych vás všechny pobavila, navodila vám příjemnou náladu a prosvětlila všední, často šedivé, dny plné starostí. Doufám, že se mi to alespoň trochu povede.
